Foto Foto Foto Foto Obec-kostel

Historie

OSTŘETÍN (Hostín, Hostětín, Ostrzetyn, Wostrzetin, Vostřetín, Oustřetím, v starých listinách Ticzmani villa, změkčeno Ticzmansdorf) jest ves podél potoka Ostřetínského, v němž místy opuka vychází na den, a po obou stranách silnice holicko-mýtské, pod kopcem Chmelnicí a pod lesnatým návrším Hradcemi. Roku 1900 měl 129 domù s 963 obyvateli, roku 1910 138 domù s 997 obyvateli. Krajina zdejší jest velmi zdravá, epidemické nemoci málo se tu vyskytují, což připisováno blízkým lesùm. Jest zde farní chrám, trojtřídní škola, sbor dobrovolných hasičù, hospodářsko čtenářská beseda, spolek úvěrní a záloženský /raiffeisenka) a spolek literácký.

K farnosti Ostřetínské počítají se osady: Ostřetín, Veliny a Vysoká. Dle direktáře bisk. Královéhradeckého z r. 1890 čítala 2108 katolíkù, 93 jinověrcù. Roku 1914 měla 1910 katol., 88 ev. helv. v. Má dva kostely, farní v Ostřetíně, filiální ve Velinách. Patronem jest náboženský fond.

VZNIK NÁZVU OBCE

Nabízí se několik možností  pro vysvětlení názvu obce

1.  Dějepisec F. Palacký uvádí listinu pražského arcibiskupa Arnošta „Liber ercetionum“ nazvanou, ve které jsou jmenovány fary k nově založenému biskupství Litomyšlskému postupně mezi nimiž i Hostětín s kostelem filiálním se nachází. Jestliže se Ostřetín nazýval některým z uvedených názvů, bylo jméno během času zpotvořeno nebo pojmenování  vzniklo ze dvou slov: ostře /vozkové ostře hnali koně/ do Týna, což je kůly ohraničená osada ve směru k moravským hranicím.

2. Druhého jména původ nejbližší jest: ostřete – střet – střetá. Ostřetín bylo tedy místo, kde se střetly neb potkala vojska pospolu k bitvě.

3. Jméno Ostřetín možno odvozovati od Ostředku, části půdy mezi půdou zdolanou, jaká asi byla mezi Rovní a Holicemi v dávném lese Království.

4. Polský dějepisec Dlugoš a Cromerius uvádí, že Soběslav mír zrušil a do Slezska vtrhl a v Kujávii jemu již přináležející založil Kostan /Kostia/. Poblíž Chvojna na půdě k Ostřetínu až podnes je místo někdejší pevnosti Hostín se nazývalo a ves pod tímto hradcem ležící někdy Hostětín slula, což naznačuje, že osada své jméno od hradce obdržela a co týn pod Hostínem hradcem snad před XII. stoletím založena byla.

5.  Osada Ostřetín, která obdržela, jak se někteří domnívají jméno Tizmansdorf po svém zakladateli, který byl vůdcem některého houfu německých osadníků, maje později od krále uděleno rychtářství nebo ševcovství a vládu nad největším statkem v místě . Sídlo jeho se nazývalo – svobodná rychta. Velikost rychet bylo možno až do roku 1945 sledovat na statku Petrlově 40 v Ostřetíně. Rychta vostřetínská se uvádí v urbáři z roku 1588 jako jedna z 24 rychet panství pardubického.

Z HISTORIE OBCE

Vznik obce za první kolonizace německé neznamená, že by obyvatelstvo bylo německé. Správnějším se zdá náhled, že původní obyvatelstvo bylo české, jak v četných případech dokazují česká příjmení v písemných dokladech z dávných století a snad jen propůjčované dědiny nebo pronajímané  za plat od komory královské. Je jisté, že mezi českými jmény byla jména německá. Původní obyvatelé vsi Ostřetína byli většinou Češi lze usuzovat z toho, že urbář panství pardubického z roku 1588 uvádí ze 41 osob usedlých jen příjmením Pfilla a Petrle, která připomínají původ německý.

Druhá německá kolonizace byla provedena až v 18. století za císaře Josefa II., kdy byly zrušeny na panství pardubickém někdejší pernštejnské rybníky a dvory. Byl mimo jiné opravy zaveden systém raabovský podle něhož zákupní majitel půdy, složiv najednou nebo po letech tržní cenu za pozemek jemu od vrchnosti propůjčený, platil ročěì jen peněžitý poplatek, kdežto vrchnost daně státní sama platila.

Podle diplomatáře zastavil 9. dubna 1336 král Jan Lucemburský místečko a tvrz chvojnovskou s přilehlými vesnicemi /Ostřetín, Bělečko, Albrechtice, Hodìšovice, Ředice, Roveň, Holice/, Pertholtovi, vyšehradskému proboštovi, Jindřichovi a Janovi, bratřím z Lipé za 2 000 kop grošù. Později nabyli zboží chvojnovského páni ze Šternberka a sice té větve, která se psala holickou a před tím sídlila na Chlumci. Majitelem se stává Jan ze Šternberka /1358-1376/, pán na Chlumci a Chvojně.

Les „Království rozkládal se od Albrechtic až po řeku Loučnou. Ve 13. a 14. století jej dali čeští králové mýtit pro kolonizaci německou a při tom byl s největší pravděpodobností získán zároveň i prostor pro založení vsi Ostřetín. Les Království je znám z bitvy mezi držitelem Kunětické hory, Divišem Borkem a hradeckými spojenci s Roháčem z Dubé. Bitva dopadla pro Diviše Borka vítězně, tento jako jeden z nejstatečnějších protihusitských bojovníků bojoval u Lipan proti táboritům a sirotkům a za své oddané služby králi Zikmundovi byl odměněn hradem Kunětickou horou i s 52 okolními obcemi – /21. 9. 1436/

Ves Ostřetín podle urbáře, založeného po roce 1494, bylo ve vsi 39 usedlíků. Rychtářem byl Jan Němec. V zápisech se vyskytují názvy pustin Jirákova, Klhovská, Kadeřávkovská. Mluví se o louce a klučeniny na Hradcích, klučenina byla místa, kde se les vykácel, aby se mohlo zřídit pole. Usedlíci platili pánovi úroku „svatojirského a havelského“ po ll kopách, 3 groších, 4 1/2 penězi. Roboty ženy měly 4 dny a mohly se vykoupit tím, že platily za den 2 1/2 groše při sv. Jany.

K „velemoci“ odváděli na 8 kop vajec. Mimo to dávali k týmž svátkům pánovi dvě telata a o Velikonocích půl kopy grošů. Při sv. Havle odváděli 1 kopu vajec a 18 slepic. Měli uloženou „dřevinou“ robotu, což znamenalo, že kdo měl koně pomáhal při kácení, stahování a odvážení dřeva. Z této roboty se mohli vykoupit tím, že odvedli do panského důchodu jednou za rok při Vánocích 1 kopu 6 grošů.

Dle registru zámku Pardubice byla na místě nynější vsi svobodná rychta s několika chalupami a když se osada rozrostla a rychta è. 40 uprostřed zůstala, bylo dáno tomu místu jméno Hostětín, patřící k panství Litomyšlskému.

Ostřetín, jak německé jméno Tiezmansdorf v diplomatáři musejním svídě byl ve 14. století od českých králů na místo lesa vymítaného založen a osadníky německými obydlen. Patřil v tom století k hradu Chvojnovskému a s ním zároveň rozdílným majitelů byl zapisován . Dle registru zámku pardubického uvádí farní pamětní kniha, že na místě nynějším vsi byla rychta svobodná

Hájek v kronice své dle něho i Solař v popisu Hradce Králové jmenuje ves Hostětín v roce 1308, že se tu sešel český lid ve válce o trůn český a tlupu švábů mezi nimi  devět hrabat mezi vsí Opočnem a Turovem pod vedením Ctibora z Uherska přepadl a dílem pobil, dílem zajal. Ale Hanka ve vydání kroniky Dalimilovy roku 1853 na str. 195 nezmiňuje se o Ostřetínu, nýbrž jen poslední dvě místa jmenuje. Část Ostřetína náležela ku 15. století a na začátku 16. století k Holicím a byla totiž plat se štěpnicí od Hynka Bradleckého z Meřkova prodána roku 1507 Vilémovi z Pernštejna. Ostatní zboží i s nadací kostela patřilo na začátku 16. století Řepkovi Dašickému z Barchova, který jej i se zbožím Dašickým r. 1507 prodal Vilému z Pernštejna a tak připojen Ostřetín k panství Pardubickému.